Posts in Konference a semináře

AHCM oslavila 10 let

5.3.2020 Posted by Konference a semináře, LL.M. v medicínském právu a bioetice, MBA ve zdravotnictví 0 thoughts on “AHCM oslavila 10 let”

Naše akademie v tomto roce slaví 10 let své činnosti. Za tuto dobu jsme se stali stabilní respektovanou společností, která se zabývá širokou škálou vzdělávacích a poradenských aktivit ve zdravotnictví. Naše programy MBA a LL.M. již absolvovalo více než 300 studentů a dalších šedesát bude graduovat letos v květnu. Kromě postgraduálního vzdělávání věnuje se AHCM organizaci konferencí, seminářů a workshopů s tématikou aktuálních otázek ve zdravotnictví. Tyto akce se staly důležitými místy pro setkávání aktivních pracovníků z různých oblastí zdravotnictví a jejich závěry jistě přispěly k rozvoji zdravotnictví v České republice.

4. března 2020 jsme desetileté výročí oslavili spolu s kolegy, partnery a přáteli Akademie koncertem pražského symfonického orchestru FOK „Pocta vodě“ v Obecním domě. Po koncertu proběhlo přátelské setkání a raut.

Děkujeme všem našim partnerům, přátelům a spolupracovníkům za jejich spolupráci, přízeň a podporu!

Proběhla 2. pracovní konference na téma Dostupnost a financování ambulantní péče (11. prosince 2019)

12.12.2019 Posted by Konference a semináře 0 thoughts on “Proběhla 2. pracovní konference na téma Dostupnost a financování ambulantní péče (11. prosince 2019)”

11. prosince se konala 2. pracovní konference z cyklu Udržitelnost financování zdravotní péče / Dostupnost a financování ambulantní péče.

Naším cílem bylo na nepolitickém fóru diskutovat otázky ambulantní péče jak z pohledu pacientů, tak zdravotníků, ale i pojišťoven a státu, a společně hledat prioritní úkoly pro vývoj financování, aby ambulantní péče byla dostupná, odborná, koordinovaná, komplexní a aby financování podporovalo moderní trendy využívající eHealth, koordinovaný multioborový přístup a dobrou návaznost na další segmenty zdravotnictví.

Kvalitní čeští zdravotníci a česká společnost alokující do systému veřejného zdravotního pojištění více než 300 miliard korun si zaslouží jistě kvalitnější a propracovanější systém financování, který zvýší efektivitu a úspěšnost české medicíny a lépe ohodnotí přínosné postupy a obětavou péči.

VYSTOUPILI:
Ing. Markéta Benešová, ředitelka zdravotnického odboru, Vojenská zdravotní pojišťovna ČR
doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP
MUDr. Luděk Hrdlička, předseda sekce ambulantních gastroenterologů, Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP
MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR
Ing. Miroslav Jankůj, Ph.D., vedoucí oddělení ambulantních zdravotnických zařízení, Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
MUDr. Zorjan Jojko, předseda, Sdružení ambulantních specialistů České republiky, o.s.
MUDr. Pavel Kostka, místopředseda, Sdružení ambulantních specialistů České republiky, o.s.
PharmDr. Michal Krejsta, MBA, generální ředitel sítě očních klinik Lexum a.s.
Jana Pelouchová, tajemnice European Cancer Patient Coalition
Ing. et Ing. Lenka Poliaková, ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním, Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ing. David Šmehlík, MHA, náměstek ředitele pro zdravotní péči, Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
MUDr. Petr Šonka, předseda, Svaz praktických lékařů ČR

Závěry z konference Udržitelnost financování zdravotní péče / Financování nemocnic; první zkušenosti s implementaci DRG‑CZ a očekávání

20.11.2019 Posted by Konference a semináře 0 thoughts on “Závěry z konference Udržitelnost financování zdravotní péče / Financování nemocnic; první zkušenosti s implementaci DRG‑CZ a očekávání”
Zdroj: Medical Tribune
Autor: miš
České zdravotnictví ze dvou úrovní pohledů, tak by se daly shrnout dvě konference, které se konaly na přelomu října a listopadu 2019. První z nich se věnovala udržitelnosti financování nemocnic (Udržitelnost financování zdravotní péče, 1. pracovní konference/Financování nemocnic; první zkušenosti s implementaci DRG‑CZ a očekávání), druhá se věnovala stavu českého zdravotnictví z mnoha úhlů pohledu (Zdravotnictví 2020). Přes mnohé rozdíly se hlavní řečníci obou akcí shodli na tom, že české zdravotnictví má problémy, ale rozhodně není v krizi. Konferenci Zdravotnictví 2020 uvedl předseda vlády Andrej Babiš. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na ní představil vše, co se do poloviny volebního období současnému managementu podařilo a co ještě zbývá dořešit. Navíc zde byla představena studie Inovace pro život, která prokázala, že inovativní technologie neruinují zdravotní rozpočet, ale naopak přinášejí ekonomické benefity a v širokém kontextu zdravotnictví, sociální péče i z makroekonomického pohledu jsou přínosem pro HDP České republiky. Spoluřešitelem a garantem studie je prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS.

Konference, která se zaměřila na udržitelnost financování zdravotnictví, byla organizována Academy of Health Care Management. V jejím úvodu MUDr. Oldřich Šubrt, CSc., MBA, ředitel pořádající společnosti, zdůraznil, že tato konference představuje diskusní fórum bez účasti politiků, aby si její účastníci mohli vyjasnit a vytříbit názory na problémy současného zdravotnictví, na něž by následně chtěli politickou sféru a zástupce státu upozornit.

Absurdity českého zdravotnictví

  • Na prvním místě absurdit jmenoval dr. Šubrt různé hodnoty base rate v DRG, přičemž se hodnoty od sebe každým rokem vzdalují. Podivné je, že podíl financí směřující na hospitalizační péči stoupá, přestože by nárůst objemu péče měl patřit do ambulantního sektoru.
  • Přestože ministr zdravotnictví má ve svém rozpočtu řádově miliony korun a finance do zdravotnických zařízení proudí přes uzavřené dohodovací řízení se zdravotními pojišťovnami, které nakupují péči pro své pojištěnce, platové tabulky a pravidla odměňování jsou řízeny centrálně.
  • Nekoncepční, náhodná „restrukturalizace“ lůžkové péče, v níž není zohledněno budování páteřní sítě nemocnic, které poskytují zdravotní péči dostatečné kvality. Místo toho se snad očekává, že malé neprofitabilní nemocnice postupem času zaniknou?
  • Podle statistik je v současnosti o 40 procent více kapacit (lékařů a zdravotnických zařízení) v porovnání s lety 1992–1995. Z tohoto pohledu jsou těžko obhajitelné prodlužující se čekací doby na specializovaná vyšetření.
  • Úroveň financování jednotlivých segmentů zdravotní péče veřejnými zdravotními pojišťovnami nemůže být nástrojem populistické politiky v zájmu popularity jednotlivých politických stran.
  • Stále složitější a náročnější systém předatestační přípravy, jejíž kurikulum se stejně nedodržuje, vede také k tomu, že mladí lékaři se určitým typům nemocnic vyhýbají, protože v nich mají extrémně ztížený přístup k předatestační přípravě a následně k úspěšnému složení atestace.

Paradoxem je, že zdravotnictví přes všechny tyto absurdity docela dobře funguje. Managementy nemocnic mohou být podle dr. Šubrta hrdy na to, jak vedení a směřování zdravotnictví funguje, přestože od doby rozbití systému ústavů národního zdraví a od zavedení zdravotního pojištění a sazebníku se nic koncepčního neudálo. V 90. letech 20. století proto vzniklo 35 000 podnikatelských subjektů a platby za služby, komentoval dr. Šubrt. Po celou dobu tzv. transformace zdravotnictví nebyla vytčena ani jedna vize, každý subjekt se snaží „přežít“ podle svého umu bez ohledu na to, jaký dopad na systém bude jeho zisk mít.

V následujících prezentacích byly rozebírány problémy financování nemocnic z různých pohledů. Většina témat byla diskutována na obou výše zmíněných konferencích. Z nejdůležitějších témat vybíráme:

Rozdíly ve financování nemocnic a dopady na jejich řízení

Na jednotku produkce dostává fakultní nemocnice násobně více než nemocnice regionální, rozdíly v úhradách existují i mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami. Základním problémem provozu nemocnic jsou peníze a osobní náklady: index růstu osobních nákladů od roku 2014 převyšuje růst příjmu od zdravotních pojišťoven.

Není motivace k restrukturalizaci nemocnic, vedení nemocnic nic nepřináší kromě prodělků, protože na úrovni regiónů je omezení péče velkým problémem. Například náklady na následnou péči stále stoupají, ale úhrady tomu neodpovídají. Přesto je racionalizace sítě nemocnic a centralizace vysoce specializované péče i podle zdravotních pojišťoven nevyhnutelná. Za cílový stav bylo označeno efektivní využití lůžkového fondu (v současnosti se obložnost pohybuje kolem 60 procent), zlepšení prostupnosti péče (akutní, následná, dlouhodobá, ambulantní, zdravotně‑sociální), což by mělo vést k optimalizaci nákladové efektivity, a to i díky efektivnímu využití erudovaného zdravotního personálu. Výsledkem by byla lepší kvalita zdravotních služeb a vyšší bezpečí pacientů.

Dostupnost a regulace zdravotní péče

V současnosti je legislativní a politickou mantrou dostupnost zdravotní péče, ale není řešena kvalita poskytované péče, která je regionálně velice rozdílná. K celospolečenské diskusi je postupná racionalizace sítě kvalitních zdravotních služeb i za cenu delší doby dojezdu do kvalitního zdravotnického zařízení.

Management objemu poskytované péče ze strany ministerstva byl zajišťován tzv. risk koridorem, kdy v pásmu 95–105 procent vykázané péče v porovnání s referenčním obdobím nebyl nemocnicím hrazen nárůst poskytované péče a nad 105 procent pak byly služby hrazeny v regresní sazbě. To pak vedlo k demotivaci vedení nemocnic poskytovat více péče, protože čím více péče poskytnou, tím méně dostanou zaplaceno. V roce 2016 však došlo ke změně, podle níž jsou (kromě dalších úprav) z restrikcí vyjmuty některé výkony; například porody a léčba HIV jsou hrazeny v plné výši. V současnosti je trendem zdravotních pojišťoven nakupovat zdravotní péči tak, aby byla dostupná pro co nejvíce jejich klientů. To se týká například centrové léčby, na niž „dosáhne“ vyšší procento pacientů s indikací.

Implementace DRG a očekávání

Klasifikační systém DRG je dlouhý a neveselý příběh českého zdravotnictví. Na Slovensku po několikaleté diskusi spustili v roce 2016 zkušební rok DRG, od 1. 1. 2017 již dochází k reálnému kódování a ke konverzi základní sazby podle principů DRG dojde v letech 2020–2024. V ČR se začalo s úvahami o DRG v roce 2002, v roce 2015 byla v rámci DRG RESTART připravena verze DRG‑IR. V současnosti se přechází na DRG‑CZ: ve 44 nemocnicích jsou sbírána data o výkonech a nákladech v pneumoonkochirurgii a onkogynekologii. Podle předběžných výsledků se však zdá, že i DRG‑CZ nepovede k rychlému snižování rozdílu mezi úhradami pro velké nemocnice a pro nemocnice regionální.

Dohodovací řízení

Uzavřené dohodovací řízení pro rok 2019 patří k největším úspěchům současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Ve všech segmentech došlo ke kompromisní dohodě. Jednání pro rok 2020 bylo komplikovanější, ale nakonec k dohodě opět došlo, pokud odborový Krizový štáb 9 proti kolapsu zdravotnictví podpořený zástupci České lékařské komory nátlakem nevymohl další plošné navýšení úhrad. Pokud se zástupci ministerstva, pojišťoven, managmentů nemocnic na něčem jednomyslně shodli, pak to bylo negativní hodnocení tohoto zásahu.

Všichni zúčastnění vítají co nejméně nepředvídatelných státních „regulačních“ opatření, protože plánování a řízení zdravotní péče stojí na kontinuitě pravidel, která se nemění v průběhu fiskálního roku. Odbory mají jednat se zaměstnanci a nikoli vydírat vládu. Stabilizace zdrojů je hlavním bodem k řešení pro udržitelnost financování zdravotnictví.

Co je nutné vyřešit a jak to vidí premiér

Podle Andreje Babiše není důvod k pesimismu. O zdravotnictví se začal zajímat ještě jako ministr financí, když zjistil, že zdravotnictvím protéká ročně přes 300 miliard korun, do nichž přispívá stát 74 miliardami v podobě odvodů za tzv. státní pojištěnce. Zdravotnictví v roce 2020 dostane 350 miliard korun, tedy o 19 miliard více než v roce 2019. Avšak v důsledku aktivity Krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví po jednání s plátci přislíbily zdravotní pojišťovny nad rámec již podepsané úhradové vyhlášky zaplatit za zdravotní služby podle vlastních priorit dalších šest miliard korun, z čehož tři půjdou do nemocnic. Místo navýšení úhrad o pět procent porostou úhrady o 6,5 procenta. Andrej Babiš důrazně odmítá tento krok označit jako prohru, ale jako důsledek toho, že se v původní úhradové vyhlášce nepodařilo z legislativních důvodů oddělit nárůst tabulkových platů. „Z mého pohledu šlo o hledání konsensu,“ uzavřel tuto problematiku premiér.

„Převzali jsem zdravotnictví v určitém stavu. Z nepochopitelných důvodů mají nemocnice různý statut, někde jsou vlastněny státem, jinde kraji nebo městy s různými kvalitami managementu. Podle zdravotních pojišťoven je ve zdravotnictví peněz dostatek, ale záleží na tom, jak s nimi management hospodaří,“ uvedl Babiš. Každá nemocnice má svou historii a specifika. Snahou je, aby nemocnice přešly pod správu krajů, ale především, aby lékaři pracovali v dobrých podmínkách a pacienti měli dostupnou a kvalitní péči.

O platech nerozhoduje vláda, ale ředitel nemocnice. Ten dostává peníze na péči od zdravotních pojišťoven, ale je na majiteli/provozovateli zdravotnického zařízení, aby se ve spolupráci s managementem nemocnice staral o jeho stav, nutné opravy a rekonstrukce. Některým nemocnicím pomohly zdravotní pojišťovny ze svých rezerv. Připravuje se celkem sedm strategických investic za 11,6 miliardy, aby bylo napraveno to, co se v minulosti opominulo, připomenul premiér.

„Výhled zdravotnictví je skvělý, navyšujeme platy a zdravotnictví je zahrnuto do národního investičního plánu, kde jsou plánovány investice do zdravotnictví ve výši 73 miliard. I některé velké pražské nemocnice, kde pracují vynikající lékaři, nejsou v optimálním stavu, protože po desítky let do jejich rekonstrukce nikdo neinvestoval,“ zmínil premiér.

Nedostatek lékařů vysvětluje Andrej Babiš tím, že za deset let dva a půl tisíce studentů udělalo přijímací zkoušky na lékařské fakulty, ale ty neměly dost financí, aby mediky vzdělávaly. Takže na žádost děkanů dostaly od září 2018 univerzity 135 milionů a na dalších deset let sedm miliard.

Od DRG si premiér slibuje zviditelnění výše úhrad péče v jednotlivých nemocnicích za konkrétní výkony. Výhledově by měly být jen dva typy nemocnic – fakultní a krajské. Základní sazby se ve fakultních nemocnicích snižovat nebudou, ale krajské budou požadovat, aby dostaly sazby na úrovni fakultních nemocnic. To by mělo být pokryto z rezerv zdravotních pojišťoven. Reforma psychiatrické péče je velkým tématem, mělo by vzniknout 100 center duševního zdraví. Za další oblast kterou chce vláda rozvíjet, označil premiér elektronizaci zdravotnictví.

Za nedořešené a obtížně řešitelné označil v následné diskusi ministr zdravotnictví Adam Vojtěch stav v postgraduálním vzdělávání, a to zejména pro odlišné názory mezi lékaři, jak by vzdělávání mělo probíhat.

Problémem, který se řeší po desetiletí, je evaluace kvality poskytované zdravotní péče, která selhává pro neexistenci standardů.

Rozhovor Medical Tribune s MUDr. Oldřichem Šubrtem po skončení konference Udržitelnost financování zdravotní péče, 31. října 2019

20.11.2019 Posted by Konference a semináře, LL.M. v medicínském právu a bioetice, MBA ve zdravotnictví 0 thoughts on “Rozhovor Medical Tribune s MUDr. Oldřichem Šubrtem po skončení konference Udržitelnost financování zdravotní péče, 31. října 2019”

Medical Tribune 23/2019
19.11.2019 12:32
Zdroj: MT
Autor: MUDr. Marta Šimůnková

Po ukončení programu konference Udržitelnost financování zdravotní péče – financování nemocnic poskytl ředitel pořádající Academy of Health Care Management, MUDr. Oldřich Šubrt rozhovor Medical Tribune, v němž shrnul základní sdělení odborného setkání.

  • Z jakého důvodu takové konference pořádáte?

Dnešní konference se konala v rámci dlouhodobého projektu, v němž sledujeme financování jednotlivých segmentů zdravotnictví. Nejde pouze o peníze jako takové, ale i o kvalitu poskytované péče. Před několika lety jsme začali s monitorováním nákladné péče. Nebylo transparentní, které drahé léčivé přípravky se hradí a které nikoli. Na našich konferencích se scházejí zainteresovaní odborníci bez politiků, což jim poskytuje příležitost k otevřené diskusi.

  • Na řadu přišly nemocnice…

Ano, tento rok jsme uspořádali konferenci věnovanou udržitelnosti financování nemocnic. To je stále velké téma pro odborníky, kteří vítají možnost otevřeně a pravdivě se k danému tématu vyjádřit. Považuji konferenci za úspěšnou, protože se podtrhla dlouhodobě neřešená témata. Potvrzuje se, že nejbolestivějším místem financování českých nemocnic je politický vliv na tok financí. Málokteré segmenty české ekonomiky nebo státní správy jsou tak ovlivňovány politickými rozhodnutími jako zdravotnictví.

  • Jak vnímáte dohodovací řízení a následný postup na nátlak politiků?

Velmi negativně je hodnocen tlak lobbistických skupin na zvýšení úhrad v roce 2020. Po měsících jednání v rámci dohodovacího řízení, kdy došlo v naprosté většině segmentů poskytovatelů zdravotní péče ke kompromisní dohodě, přišla skupina lidí z politických stran, která nemá znalosti o mechanismech financování zdravotnictví. Bohužel se k tomu přidala Česká lékařská komora a zdravotnické odbory (tzv. Krizový štáb 9 proti kolapsu ve zdravotnictví). Již si zvykly, že do dohody mezi zaměstnavateli a plátci vnášejí rozkol. Česká lékařská komora a odbory mají vyvíjet nátlak na zaměstnavatele, aby poskytli zaměstnancům více peněz. Ministr nemůže zajistit více financí pro zdravotnictví, když na ně v kapsách plátců (zdravotních pojišťoven) není, může maximálně dohlédnout, aby byly zohledněny priority státní zdravotní politiky. Změny přicházející po ukončení dohodovacího řízení jsou většinou náhodné a populistické.

  • Vidíte řešení této situace?

Vše je o vyjednávání mezi zaměstnanci a managmenty zdravotnických zařízení. Jde o to, aby došli k řešení, které bude vyhovovat oběma stranám. Zaměstnanci mohou přijít s návrhem optimalizace pracovních postupů, používání materiálu, zvýšení efektivity na pracovišti, které přinesou úspory, a pak mohou účinně požadovat část úspor na navýšení platů. Tím si mohou vydělat mnohem více než veřejnými proklamacemi. Pro fungování zdravotnictví je nekoncepční populistická ingerence politiků velmi škodlivá.

  • Na konferenci se velmi často hovořilo o DRG. Co můžete k tomuto tématu uvést?

Druhou zásadní věcí je rozkolísání metodiky financování zdravotnictví. Existuje značná nerovnováha: jsou segmenty podfinancované, ale i naopak. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR sbírá data, ale měl by být vyvinut tlak, aby byla tato data zohledněna rychleji. Zástupce slovenského úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami představil projekt, díky němuž je na Slovensku DRG po čtyřech letech dále než my po dvaceti letech opakovaného „restartu“.

  • Jak vnímáte téma sítě nemocnic vs. dostupnosti zdravotní péče?

Jistě, třetím velkým tématem je síť nemocnic. Populisté tvrdí, že všichni musejí dostat smlouvy s plátci, zdravotní péče musí být dostupná dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu i v té nejzapadlejší vesničce. Nikdo nechce slyšet, že daleko efektivnější nejen z ekonomického hlediska, ale – a především – z hlediska kvality poskytované zdravotní péče bude méně nemocnic špičkově vybavených jak přístrojově, tak personálně, než vysoký počet nemocnic, které v důsledku svého stavu i personálního vybavení nemohou poskytovat dostatečně kvalitní péči. Lidé jsou schopni to pochopit. Každý občan si přeje, aby jemu i jeho blízkým byla poskytnuta ta nejlepší zdravotní péče. Zahraniční příklady by nás měly motivovat k restrukturalizaci sítě zdravotnických zařízení. Tento proces je nutné odpolitizovat a přijmout objektivní fakta. Zatím je tento proces živelný a zanikají některá oddělení nebo celé nemocnice akutní péče kvůli problémům s personálem nebo s financováním.

  • Postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví je podle mnoha expertů důvodem, proč mladí odcházejí. Souhlasíte s tím?

Již třicet let hovoříme o reformě vzdělávání. Porovnáme‑li postgraduální vzdělávací systém ihned po pádu komunismu a v současnosti, musíme přiznat, že systém postgraduálního vzdělávání je nyní daleko horší. Systém je zbytečně složitý. V dobrém úmyslu se založil systém akreditovaných nemocnic, které jsou jako jediné evaluované poskytovat vzdělávání v rámci postgraduální přípravy. Ve zmíněných nemocnicích se však neprovádí tolik úkonů, které jsou předepsány pro získání kvalifikace, natož aby k nim byli absolventi v postgraduální přípravě připuštěni a mohli je provádět. Už ti, kteří tyto atestační podmínky připravovali, museli vědět, že je nelze dodržet. Jasné je, že v případě, kdy se od samého počátku vše nemusí dodržovat, vznikne chaos. To je velkou překážkou získání atestace. Mateřské zdravotnické zařízení musí platit lékaře v době přípravy na jiných pracovištích, mladí lékaři musejí pracovat v cizích nemocnicích a často se dostanou k praktickému provedení výkonu pro předatestační přípravu v menší frekvenci než na domácím pracovišti.

To je jeden z důvodů, proč mladí lékaři nechtějí být zaměstnáni v menších nemocnicích, protože z tohoto místa je jejich přístup ke získání kvalifikace velmi komplikovaný. To staví menší nemocnice do velmi nevýhodné pozice, protože musejí nabídnou lepší finanční ohodnocení, aby mladého lékaře získaly. V současnosti je složité získat základní atestaci.

 

Konference na téma zavádění nových technologií ve zdravotnictví a jejich financování

25.9.2019 Posted by Konference a semináře, LL.M. v medicínském právu a bioetice, MBA ve zdravotnictví 0 thoughts on “Konference na téma zavádění nových technologií ve zdravotnictví a jejich financování”

Pro naše absolventy a širokou veřejnost připravujeme na 4. června 2020 v Praze konferenci s mezinárodní účastí na téma „Zavádění nových technologií ve zdravotnictví a jejich financování / eHealth, elektronizace, telemedicína a umělá inteligence.

Na 31. října 2019 připravujeme konferenci na téma financování nemocnic a zkušeností s DRG-CZ

17.9.2019 Posted by Konference a semináře 0 thoughts on “Na 31. října 2019 připravujeme konferenci na téma financování nemocnic a zkušeností s DRG-CZ”

Financování služeb z veřejného zdravotního pojištění je základním pilířem českého zdravotnictví. Pro tento systém povinného zdravotního pojištění je typické, že zajišťuje širokou dostupnost kvalitní preventivní, diagnostické a léčebné péče. Potřebuje však regulační pravidla, protože závisí na výši osobních nákladů v zemi a příjmech státního rozpočtu – ty se ovšem vyvíjejí nezávisle na potřebách a nabídce zdravotní péče.
Vzhledem k tomu, že výše jednotlivých plateb i rozsah financování určuje dohodovací řízení a nakonec stát, stává se z financování pod tlakem voličů i skupin poskytovatelů nejen odborné, ale i zásadní politické téma.
V současnosti jsou diskuze zvláště nad financováním hospitalizační péče velmi vypjaté i přes skutečnost, že nemocniční sektor alokuje již více než 50% zdrojů. Přitom nárůst objemu financí v absolutní i relativní míře je velmi vysoký. Do budoucna všichni očekáváme snížení dynamiky a každý chceme proto pro svůj sektor a jeho nemocné zajistit maximum zdrojů.
První z řady konferencí pořádaných na toto téma Academy of Healthcare Management se snaží přivést za jeden stůl představitele všech zúčastněných stran k apolitické, věcné diskuzi, která by ukázala nejkritičtější místa dalšího vývoje. Účastníci budou seznámeni s postupem DRG-restart, který může ovlivnit strukturu a budoucnost různých segmentů léčebné péče.

Proběhla další konference k tématu udržitelnosti financování zdravotní péče

27.4.2019 Posted by Konference a semináře 0 thoughts on “Proběhla další konference k tématu udržitelnosti financování zdravotní péče”

České zdravotnictví vyniká ve srovnání s jinými zeměmi vysokou efektivitou, dobrou kvalitou a ve vztahu k vynaloženým nákladům i vyváženou regionální dostupností. Občané i zdravotníci si na tento stav zvykli a očekávají, že bude zachován i při zavádění dalších moderních diagnostických a léčebných metod.

Academy of Health Care Management se dlouhodobě zabývá otázkou financování zdravotní péče a udržitelnost současné kvality a dostupnosti je proto nyní, kdy zažíváme prudký rozvoj moderní medicíny více než aktuální.

Na konferencích v letech 2017 a 2018 jsme se zabývali hlavně problémy financování nákladné léčby a tvorbou nového zákona o zdravotnických prostředcích. Nyní, v rámci jarní konference Udržitelnost financování zdravotní péče, byla veřejnosti představena novela zákona o léčivech, která upravuje problematiku financování léků, a začali jsme také podrobně diskutovat i financování hospitalizační péče.

Tato oblast zdravotnictví se dnes potýká s výrazným nedostatkem personálu a nevyváženým financováním jednotlivých typů zdravotnických zařízení, jednotlivých odborností a jednotlivých léčebných postupů. Shoda a dlouhodobá koncepce pro financování nemocnic je zásadní, protože v tomto segmentu zdravotnictví je nutno plánovat dlouhodobě a alokované investice sebou nesou i velké provozní náklady.

 

21. června proběhla 2. pracovní konference Návrhy nutných legislativních úprav v oblasti úhrad léků a zdravotnických prostředků

22.6.2018 Posted by Konference a semináře 0 thoughts on “21. června proběhla 2. pracovní konference Návrhy nutných legislativních úprav v oblasti úhrad léků a zdravotnických prostředků”

Dne 21. června 2018 se konala 2. pracovní konference „Návrhy nutných legislativních úprav v oblasti úhrad léků a zdravotnických prostředků“. Konference se zúčastnilo 140 zástupců odborné veřejnosti, pacientských organizací, managementu zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven, farmaceutických společností, státní správy a tisku.
První část konference byla věnována mezinárodnímu pohledu na problematiku hrazení nákladné léčby. V rámci první části vystoupil čestný host konference, doktor Frank Heimig, ředitel německého institutu pro DRG systém (InEK), MUDr. Oldřich Šubrt z AHCM a docent Filip Křepelka z Katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Druhá část konference byla zejména zaměřena na prezentace aktuálního stavu přípravy legislativních úprav v oblasti úhrad zdravotnických prostředků a léků. Své příspěvky přednesli zástupci státní správy – Mgr. Filip Vrubel, dr. Jakub Král a poslanec Daniel Pawlas. Mgr. Jan Kříž a Dr. Jolana Těšinová doplnili tuto část konference příspěvky z oblasti využití „paragrafu 16“ a dopadu současné judikatury na pacienta.
Třetí, odpolední blok přednášek byl zaměřen na ekonomickou část financování nákladné péče. Dr. Šubrt přednesl návrhy, kde najít rezervy v českém zdravotnictví pro financování nákladné léčby. Ing. Pavel Brůna upozornil na neprůhledná pravidla financování a dr. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku a Technology Assessment přinesl inspiraci pro nové způsoby hodnocení přínosu nákladné péče. Ing. Jiří Mrázek ze Všeobecné zdravotní pojišťovny sdílel důležité informace o nákladových datech specializovaných center.
V rámci konference bylo věnováno dostatek času na dotazy účastníků, během dopoledního i odpoledního času proběhly panelové diskuze.

Konference byla účastníky velmi kladně hodnocena. Vybíráme z jejich hodnocení:

„Konference se věnovala jako vždy aktuálním tématům ve zdravotnictví a zprostředkuje, tak přenos důležitých informací ze současného dění v legislativním procesu. Prezentace jednotlivých účastníků jsou na velmi vysoké odborné úrovni a následující panelové diskuse jsou dobrým prostředím pro nacházení dalších možností a postupů, jak zvýšit efektivitu ve zdravotnictví. Střet rozdílných názorů přispívá k hledání kompromisů. Děkujeme za přípravu a organizaci.“

„Velmi zajímavá, užitečná, výborně organizovaná v příjemném prostředí, erudovaní řečníci, příležitost poznat se s účastníky legislativních procesů.“

„Úroveň této konference (i předchozí ke shodnému tématu) považuji za velmi dobrou. Potřeba diskuze nad problematickými tématy je žádoucí. Značně přínosným je sdělení názorů zainteresovaných stran.“

„Konference se mně velice líbila, program měl velmi zajímavá témata, přednášející byli dobře vybráni k dané problematice, byli ve svých prezentacích konkrétní, podávali obohacující někdy až překvapivé informace…“

Cílem iniciativy Academy of Health Care Management je vyvinout kontinuální tlak na všechny složky zdravotnického systému, aby byla zachována vysoká úroveň české medicíny nejen z hlediska kvality, ale i dostupnosti inovativní léčby. Jde nám o spravedlivý přístup k různým skupinám nemocných, stejně jako k různým regionům České republiky. Kladením důrazu na zavedení pravidel chceme zvýšit úroveň a transparentnost české medicíny, která je neřešením výše uvedených problémů ohrožena.

Na 26. října připravujeme letos třetí a poslední  z oblasti legislativních úprav hrazení léků a zdravotnických prostředků. Program a bližší informace o konferenci budou včas zveřejněny na našem webu v sekci „Semináře a konference„.

III. konference ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO – současná situace a mezinárodní souvislosti

20.4.2018 Posted by Konference a semináře, LL.M. v medicínském právu a bioetice 0 thoughts on “III. konference ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO – současná situace a mezinárodní souvislosti”

Dne 19. dubna 2018 jsme pořádali ve spolupráci s Akademií medicínského práva III. konferenci Zdravotnické právo – současná situace a mezinárodní souvislosti. Letos mezi hosty konference přivítáme profesora Alana Meisela, ředitele Centra pro  bioetiku a zdravotnické právo z Pittsburské univerzity, významného českého právníka JUDr. Tomáše Sokola, ředitelku Akademie medicínského práva MUDr. JUDr. Jolanu Těšinovou, legislativního náměstka Ministerstva zdravotnictví JUDr. Radka Policara a personální a právní náměstkyni JUDr. Alenu Tobiášovou. přednosta Ústavu etiky a humanitních studí 3. LF UK Mgr. Marek Vácha a předseda správní rady AHCM MUDr. Oldřich Šubrt. Konferenci jsme pořádali na počest úspěšného ukončení 1. běhu programu LL.M. v medicínském právu a bioetice.

5. dubna 2018 proběhla konference Schvalování a úhrada zdravotnických prostředků a léků / Současná situace a perspektivy

9.4.2018 Posted by Konference a semináře 0 thoughts on “5. dubna 2018 proběhla konference Schvalování a úhrada zdravotnických prostředků a léků / Současná situace a perspektivy”

Dne 5. dubna 2018 se konala 1. pracovní konference Schvalování a úhrada zdravotnických prostředků a léků. Konference se zúčastnilo 180 zástupců odborné veřejnosti, pacientů, managementu zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven, farmaceutických společností, státní správy a tisku.

1. pracovní konference navázala na loňskou konferenci „Udržitelnost financování léčebné péče – Nároky pacienta vs. prostředky veřejného zdravotního pojištění“. Konference přinesla široký pohled na problematiku financování nových a zvláště nákladných léčebných postupů a jejich standardizovanou dostupnost. Všichni zúčastnění, počínaje představitelem Ústavního soudu, přes poslance a senátory a zástupce ministerstev a pojišťoven až po lékaře a zástupce pacientských organizací se shodli, že jde o palčivý a dlouho neřešený problém.
Bylo definováno několik základních otázek, které musejí být v roce 2018 vyřešeny: Definice nároku pojištěnce – úhradový standard vůči veřejnému zdravotnímu pojištění, stanovení zákonných pravidel pro definici takového nároku a jeho úprav. S tím souvisí i případná spoluúčast u nehrazených či jen částečně hrazených léčebných postupů a vytvoření prostoru pro případné nadstandardy. Všemi zúčastněnými stranami bylo jasně konstatováno, že současný stav je neudržitelný, přináší nejednotnost v rozhodování o úhradách a způsobuje nerovnoměrnost v dostupnosti zdravotní péče závislosti na lékařském oboru, pojišťovně i regionu. Po rozboru situace a připomínek účastníků došel přípravný výbor k názoru, že by bylo vhodné uspořádat tři setkání, přičemž 1. pracovní konference byla první z nich.

Na konferenci byl zhodnocen současný stav schvalování a přiznávání úhrad jak léků, tak zdravotnických prostředků a definována východiska pro změnu. Ústavní soud zrušil na základě návrhu dvaceti senátorů část zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se týká hrazení zdravotnických pomůcek pojišťovnami. Soud dospěl k závěru, že napadená ustanovení nejsou natolik určitá, aby na jejich základě bylo možné dovodit, na poskytnutí jakých zdravotnických prostředků má pojištěnec právo. Jejich použití proto závisí teprve na konkrétním postupu zdravotních pojišťoven, jímž je obsah tohoto práva fakticky vymezen. Tím je ovšem založen nesoulad těchto ustanovení s čl. 31 Listiny základních práv a svobod. Podle Ústavního soudu je nezbytné přijmout nové komplexní úpravy systému úhrad, a proto vytvořil zákonodárcům potřebný časový prostor. Vzhledem k tomu, že nová právní úprava poskytnutí zdravotnických prostředků i léčivých přípravků by měla být založena na shodných principech, 1. pracovní konference byla rozdělena do čtyř bloků, které se věnují oběma oblastem.

6. června 2017 proběhl 4. modul vzdělávacího programu Neurofarmakologická akademie

7.6.2017 Posted by Konference a semináře 0 thoughts on “6. června 2017 proběhl 4. modul vzdělávacího programu Neurofarmakologická akademie”

48 účastníků z řad lékařů z center pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, zástupci zdravotních pojišťoven i farmakologů se od června 2016 po dobu jednoho roku setkávali v rámci vzdělávacího projektu Neurofarmakologické akademie, který vznikl ve spolupráci Academy of Health Care Management se společností Biogen (Czech Republic) s.r.o. Program si kladl za cíl zlepšit všeobecnou informovanost o farmakoterapii roztroušené sklerózy, možnosti jejího ovlivnění a minimalizace rizika lékových interakcí. Program byl sestaven skupinou odborníků složenou především z vedoucích představitelů klinické farmakologie a klinické farmacie.

II. konference Zdravotnické právo: Současná situace a mezinárodní souvislosti

19.5.2017 Posted by Konference a semináře 0 thoughts on “II. konference Zdravotnické právo: Současná situace a mezinárodní souvislosti”

18. května 2017 se v pražské vile Grébovka uskutečnila konference věnovaná současné situaci v oblasti zdravotnického práva. Na konferenci vystoupili nejen čeští významní odborníci na zdravotnické právo (MUDr. Mgr. Jolana Těšinová z Akademie medicínského práva, Mgr. Marek Vácha z Ústavu etiky 3. LF UK a JUDr. Radek Policar z Ministerstva zdravotnictví), ale také zahraniční experti (Prof. Alan Meisel, ředitel programu Master of Studies in Law na University of Pittsburgh School of Law, a Prof. Carol Brown, Emeritní profesor, Stevens Institute of Technology).

Seminář Finanční efektivita nemocnice v závislosti na úrovni hygienické péče

11.3.2017 Posted by Konference a semináře 0 thoughts on “Seminář Finanční efektivita nemocnice v závislosti na úrovni hygienické péče”

Ve dnech 9. – 10. března 2017 jsme v Českém manažerském centru v Čelákovicích uspořádali seminář na téma Finanční efektivita nemocnice v závislosti na úrovni hygienické péče. Semináře se zúčastnilo šest desítek zástupců nemocnic, zejména ředitelů, ekonomických náměstků, hlavních sester a odborníků zabývajících se řízením hygienické péče a kvality. Vystoupili: MUDr. Oldřich Šubrt (AHCM), Ing. Pavel Brůna (Consult Hospital), Doc. MUDr. Miroslav Bartoš (Ústav zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci), Ing. Gabriela Franková (Spojená akreditační komise), Ing. Martina Podešťová (VFN) a MUDr. Pavel Turčáni (FN Brno).

Nové trendy v léčbě IBD – současnost a budoucnost

22.2.2017 Posted by Konference a semináře 0 thoughts on “Nové trendy v léčbě IBD – současnost a budoucnost”

V letošním roce 2017 jsme navázali na loňský soubor seminářů týkající se konfliktu medicíny a ekonomiky. V minulém roce proběhlo na toto téma sedm seminářů, letos jsme 21. února 2017 uspořádali seminář Nové trendy v léčbě IBD – současnost a budoucnost. Na semináři vystoupili: Prof. MUDr. Milan Lukáš (Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP), MUDr. Emília Bartišková (VZP), PharmDr. Ivana Cimalová (Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra), PharmDr. Lenka Vostalová (Státní ústav pro kontrolu léčiv), MUDr. Mgr. Jolana Těšinová (Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva), PhDr. Martina Pfeiferová (Pacientská organizace Pacienti IBD) a MUDr. Jana Skoupá (Czechta Institute).

Seminář Nové léčebné možnosti v hematoonkologii – konflikt medicíny a ekonomiky

15.10.2016 Posted by Konference a semináře 0 thoughts on “Seminář Nové léčebné možnosti v hematoonkologii – konflikt medicíny a ekonomiky”

Dne 14. října 2016 jsme v pražské Gröbově vile uspořádali seminář Nové léčebné možnosti v hematoonkologii – konflikt medicíny a ekonomiky. Semináře se zúčastnili přední odborníci z oblasti hematoonkologie, zástupci managementu zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a Státního ústavu pro kontrolu léčiv a v neposlední řadě zástupci tisku a farmaceutické společnosti. Cílem setkání bylo seznámit účastníky s komplexním pohledem na problematiku dostupnosti nových léčených přípravků v hematoonkologii, vyjasnit vzájemné postoje všech účastníků procesu, které bývají často protichůdné, a najít styčné body ke spolupráci s cílem zajistit pacientům adekvátní léčbu v současných ekonomických podmínkách systému.